11. února 2016
Je tu dneska státní svátek, abyste věděli.
O víkendu jsem kendovala. V pondělí jsem si usmyslela, že se podívám na Akihabaru (část Tokia, kde najdete na jednom místě tisíc tabletů, tisíc iPhonů a všelijakou další elektroniku) a byl to pěkně hloupý nápad, protože nesnáším lidi a nesnáším hluk, a přesně toho je Akihabara plná :D
Tak jsem to celé úterý rozdýchávala :P
Ve středu mě čekalo dobrodrůžo s alkoholem. Protože Ozawa sensei odlétá v pátek do Austrálie, tak jsem se s ním chtěla rozloučit správně po kendisticku, lahví alkoholu! Jenže kde ji vzít?
I vzpomněla jsem si, že u nádraží Kjódó je obchod jen s alkoholem, tak jsem tam vyrazila plna nadějí, jak tam uvidím tu pravou a bude to láska na první pohled. Jenže ejhle, bylo zavřeno. o_O
Vrátila jsem se domů s nepořízenou, zato s kapesníčky s Rilakkumou. Myslela jsem, že to vzdám. Že bude jednodušší uprchnout na Srí Lanku a dělat, že mě unesli zuřivé veverky. Ale nedalo mi to a začala jsem pátrat, kde se ještě dá sehnat alkohol. Protože kupovat něco v supermarketu je děsně lejm a hlavně tomu nerozumím. :D
Po pečlivém pátrání jsem zamířila na nádraží Minami Šindžuku, prosmýkla se úzkými uličkami, která na mapě původně vypadaly jako široké silnice (Jdu vůbec dobře? Jsem vůbec ve správném městě?) a potom, co jsem na chvíli zabloudila k hasičům, jsem i trefila do ráje všech alkoholiků.
Bezradně jsem obcházela regály a pak statečně vykročila k paní za pokladnou.
"Mám dneska poslední trénink a chci dát mému učiteli kenda nějaké dobré saké!" pravila jsem rozhodně. A paní na to: "Učitel kenda? No tak to se podíváme!" ...kecám, tohle paní neřekla, zavolala mladého kluka a ten mi představil několik super lahví. Já si vyhlídla tu největší (prajzačkáááá) :D a on na ni nakonec ukázal, že prý "no když je to pro učitele kenda, tak asi tohle bude nejlepší".
Tak jsem to vzala a předala, snad to bude dobré :)
A dneska je čtvrtek a my byli se školou na sumó zápasech + další legrácky. Nejdřív byl jakýsi turnaj, pak rozhovor (natáčela to vše televize) s vítězem, pak koncertování sumó zápasníků a jejich partnerek (jeden měl k ruce 6 mladých holek, ostatní měli dospělé vyspělé ženy a střídali se v písničkách), pak tam naklusaly dětičky ze základky a praly se s dospělými sumó pány (děti vyhrávaly na plné čáře), pak se prali dva sumó pánové (legrácky, legrácky)... úplně nakonec proběhl další turnaj.
Jak vypadá sumó zápas:
Pět minut zpívá pán s vějířem: Ze zááápááádůůů příííchááázííí Hóóónzááá Noooovááák".
Pět minut zpívá pán s vějířem: Z výýýchóóódůůů příííchááázíííí Jééééndáááá Máááálýýýýý"
Honza s Jendou vydupou do kruhu, párkrát dupnou, tlesknou, rozhodí sůl, už to vypadá, že se na sebe vrhnou - ale ne, znovu se vrací, berou sůl a háží ji do kruhu, pak se konečně na sebe vrhnou!
A do pěti sekund je Jenda venku a zápas skončil.
Některé zápasy byly dobré. Asi tak pět. Zbytek skončil pomalu dřív, než začal. Ale viděla jsem sumó :3
A zítra Hakone! Malý princ! Jezero! Horké prameny!
Žádné komentáře:
Okomentovat