Jen jsem měla chuť na trochu dramatický nadpis.
Dneska asi kolem půl osmé ráno bylo malé zemětřeseníčko. Opravdu malé, protože probíhalo následovně: "Proč se mi třepe postel? Jé, ono se to tady trochu třepe všechno? To bude asi zemětřesení! Hustý! Co mám dělat? Aha, už to skončilo..." :D
Naštěstí O:) přijít nějaké větší zemětřesení, tak asi patřím mezi oběti, protože bych zůstala v posteli :D
...No a byla jsem z toho zemětřesení v takovém šoku, že jsem zase usnula. (To nebylo ze šoku, ty kecko.)
No a co. Odpoledne jsem se vypravila na zdejší úřad ukončit zdravotní pojištění nebo-co-to-vlastně-bylo. Cesta je to asi tříkilometrová, nechtělo se mi kodrcat vláčkem (protože to by zahrnovala mnohem větší námahu než s GPS v ruce objevovat část Setagaja) a tak jsem šlapala. Okolo hasičů, okolo školek, okolo divného parku... :)
Pak jsem běhala z budovy do budovy od přepážky k přepážce :3 teda, tak to nebylo, ale navštívila jsem dvě budovy a každou z nich dvakrát, to se počítá :) Všichni tam byli hrozně milí, až by člověk na ty úřady snad chodil rád. Dostala jsem zpátky i část únorového poplatku, tak jsem spokojeně odkráčela. Dostala jsem i hezkou obálku, do které mám při odjezdu strčit tu svou kartičku a poslat jim to poštou. Nevím, jestli chtějí poslat i kartičku s mým ID, ale pošlu jim to taky, aby měli radost. :)
A do školy prý přišly naše obarvené kusy kytičkované látky, tak pošlapu v pondělí (snad) do školy. :) Už abych sepsala tu závěrečnou zprávu, co? O:)
Žádné komentáře:
Okomentovat