Pojedli jsme v osm snídani, na které nechyběla polévka z krevetí hlavičky, jejíž vnitřnosti jsme zbaštili předešlý den. V devět jsme pak vyráželi na okružní jízdu po poloostrově Izu. První zastávka byl útes milenců (asi útes?), kde jsme si rozezvonili zvon lásky. Dvakrát. Protože tam byly dva. Asi aby se lidi nemačkali. Taky by odtamtud býval nádherný výhled na horu Fudži, jenže bylo moc oblačno a viděli jsme velké... nadychane obláčky.
Story k dobru: cestou na utestjsme nejdřív potkali pár, kdy chlapík vepředu vyloženě trpěl. Načež jsme zmerčili druhý pár, kdy zrovna malá slečna nakopávala svého chlapce. Láska má mnoho podob.
Pokračovali jsme za opicemi. Sensei sliboval plnou pláž opic, co mi polezou pod sukni, budou nám krást čepice a mobily. Pláž byla skoro prázdná. Jelikož se poblíž včera někdo potopil a celý den ho hledali lodé a vrtulníky, co tak opice vyplašily.
Pokračovali jsme na krokodýly. Wani wani, ukazoval sensei, jak budou klapat zubama. Houby. Málem to vypadalo, že jsou všichni mrtví nebo umělí. Ale bylo tam minimálně 20 druhů krokodýlů a nepřiblížila bych se ani k jednomu, jaká měli zubiska.
Spolu s krokodýly byly spojeny prohlídky skleníků a červené pandy. Pandy byly naprosto kouzelné <3 taky tam byly želvičky, rybičky a plameňáci. Paráda.
Načež jsme vyrazili na visutý most. To se právě pořádně rozprselo, tak jsme měli i ukázku neklidného moře z první ruky. Pobřeží Japonska je fakt krásné. Já s Martinem jsme si ještě vyběhli na maják.
Den jsme zakončili obědovou večeří v pět v jedné restauraci a domů nás sensei zavezl kolem půl deváté. Chudák, celé dva dny za volantem. Ale drsňák, odřídil to na jedničku.
Zítra vyrážíme do Disney sea. Jo, jsme dospělí O:)
Žádné komentáře:
Okomentovat