Neděle 13. 12.
Šli jsme na kabuki. To je takové japonské divadlo. Vlastně, je to můj blog, proč vás připravit o všechnu tu omáčku okolo :3
Sraz byl před školou 9:15. Jsem dítě zodpovědné :P a umím číst emaily! :P
Měli jsme si sami zařídit oběd, tak jsem vyrazila dřív a ukradla v obchodě něco k jídlu. A kafe. Pak jsem s tím kelímkem lítala po celém Tokiu, než se objevil odpadkový koš na "ostatní binec". :(
Ne všichni umí být tak dochvilní jako já, a tak jsem čekali před školou, pak jsme čekali před vstupem do metra, protože někteří lidi neumí ráno vstát a achjo :P
Dvě holky dokonce přiběhly až přímo do divadla (protáčí oči). No tak, když už vás někdo zadarmo protáhne na kabuki a ještě na další věci, neumíte ani ráno vstát? Ježkovy nohy o_O To je jedno.
Kabuki bylo super. Byla to taková činohra a dokonce se tomu dalo celkem rozumět. Pobíhal tam mladý samuraj, který vždycky všechno porazil, až ho pak dali do domácího vězení, aby se uklidnil. A protože se mu narodil syn, pobíhal po jevišti potom i malý roztomilý kluk. Hra skončila a ohlásili pauzu. Tak jsem po pauze čekala nějakou další hru nebo tak něco - a on začal koncert o_O S pódiem, osvětlením, všecko o_O
Jelikož jsem byla hrozně utahaná, polovina písniček jsem prospala :3 a byla jsem ráda, že už to skončilo... taky mě mohli varovat :D
Pak jsme vyrazili na Sky Tree, z necelých 500 metrů koukali na Tokio v mlze (ale bylo to super). Sky Tree se stala taky přechodným domovem všeho možného ze Star Wars, dokonce tam dělali lidem i fotky se světelnými meči (chciiiii :D )... jedna Němka tam celou dobu fňukala, jak je unavená a bolí ji nohy. Tak nechoď ve střevíčkách na podpatku, ne? o_O
Tak akorát jsem pak stihla dojet na Jocuju a jít na mši. Po mši jsme hrdě a svižně vyrazila zpátky na vlak, když tu mi došlo, že mi něco chybí - deštník. Ještě svižněji jsem se vrátila do kostela, ale deštník už nikde nebyl :D
Mého zmateného hledání si všiml nějaký pán - cizinec - a že jestli se sháním po deštníku, že už ksotelníci odklidili. Tak jsem zneužila pana kostelníka a ten se mnou ještě utíkal na recepci - ať jsme tam dřív, než zavřou :D nebyla jsem venku z kostela ani pět minut - tak rychlí jsou Japonci v uklízení :D
Asi půl hodiny před deadlinem jsem poslala svou poslední slohovku a tím pro mě dlouhá dlouhá dlouhá neděle skončila.
Pondělí 14. 12.
Jsem se naštvala na ostatní zahraniční studentky. Asi jsem hrozně nesnášenlivá osoba. Ale neba mě, jak mě ignorují o_O no co, já je nepotřebuju :P akorát jsme se domlouvaly v neděli, jak půjdem společně do zoo a všecko... a já teď fakt nemám chuť kamkoliv s nima chodit. No to je jedno.
Byla hodina ikebany. Měl být jakýsi test, nakonec se z toho vyklubalo jen to, že jsme si měli zvolit vlastní téma a udělat ikebanu. Pak jsme vyklidily učebnu a pančelka si to všecko prošla podle sebe :)
Ráda útočím na lidské city, tak jsem jako téma napsala: Babiččin dům. A vymyslela k tomu hezký příběh :3 Protože volit si jako téma "Láska" je pěkně ... otřepané :P
Pančelka moji ikebanu vybrala mezi asi 10, které pak všem ukazovala a my o nich měli něco málo říct. Tak mě to trochu potěšilo, i když ta ikebana nebyla zas nic extra, pár Japonek si s tím pohrálo moc hezky, že jsem jen záviděla :)
Žádné komentáře:
Okomentovat