sobota 12. prosince 2015

Áááááá

Co se dělo :3

Úterý 8. 12.

Obávám se, že jsem jen drze flákala. V konverzaci jsem dostali jako téma rovnost mezi pohlavími, kdy nám pančelka pouštěla video, jak podávají návrhy na změnu různí cizince, žijící dlouhodobě v Japonsku. Jedna trvala na tom, aby si ženy nemusely měnit po svatbě příjmení. Ta diskuze mi přišla asi nejzajímavější. U nás je celkem běžné, že se příjmení změní, většinou to manželčino, výjimečně si příjmení změní muž. V Japonsku to funguje podobně, akorát jim tam chybí to -ová :D většinou si mění příjmení žena, ale někdy i muž. Nutno podotknout, že tady mají ke svým jménům trochu větší vztah - ...můj dojem O:) to víte, ty znaky, co mají svůj význam a tak :)

Slečna, co mluvila ve videu, byla Číňanka. Její jméno má tuším celkem 3 znaky? Takže chápu, že když by si změnila příjmení, tak je to pro ni, jako kdyby vyměnila celé jméno. A pak taky mluvila spolužačka z Taiwanu, že třeba její babička po svatbě ke svému jménu přidala ještě znak ze jména svého muže, ale že dneska už to lidi nedělají. Mají stejné jméno i po svatbě. Přeci si nebudou prodlužovat jméno :D

Já si to nějak neumím představit, nechat si i po svatbě své rodné příjmení. Protože, víte co, pak by se musely i děti jmenovat po mně a už by byl oheň na střeše :D

Středa 9. 12.

Středa, kdy jsem se dotáhla na další hroznou hodinu kaligrafie (kaligrafie sama o sobě je super, ale ty hodiny mě neba s tou pančelkou O:) zlá na mě nejni, ale ale ale!). Pak jsem měla mít sraz s Eri a učit ji česky, ale na poslední chvíli napsala, že je nemocná. Tak jsem zajásala, jak budu mít víc času...

...který se mi podařilo strávit tím, že jsem šla spát O:) prosím, naučte mě někdo chodit spát v deset -_-

Čtvrtek 10. 12.

Test z gramatiky jsem dala na 77/80, spokojená sama se sebou :P
Po vyučování jsem se chvíli flákala, o půl třetí jsem měla sraz s Reiko a spolu jsme šly na karaoke. Bylo to nejlepší odpoledne :D Po. TŘECH. Měsících. Jsem. Si. Mohla. Pořádně. Zazpívat. <3

Reiko má podobný vkus na hudbu jako já, a tak jsme poslední písničky zpívaly obě a skákaly u toho po sedačkách, jak to Reiko dělala se spolužačkama na střední. Ty dvě a půl hodiny utekly jak nic a než se vrátím domů, musím ještě jednou na karaoke.

Mimochodem, japonské karaoke - každý si tam zaleze do své vlastní světničky (velikost podle počtu lidí :) ), tam je velká obrazovka, člověk si vybere z šíleně obrovské zásoby písní (můžete i změnit polohu písně třeba), popadne mikrofon (my tam měly 2) a už se jede :) Pití v ceně :3

Pátek 11. 12.

Dopoledne jsem do sebe nalila spoustu znaků a jejich čtení a taky si vytřela pokojíček (pod postelí asi nevytírali od doby, co tu postel přistavili), protože večer měla přijet kamarádka z Kjóta na přespání.
Pak hurá do školy, napsat test na 100 % (pché, byl jednoduchý, žádné přemýšlení, jen se nadrtíte seznam a pak ho vyblijete na papír o_O ) a hurá na vánoční večírek na velvyslanectví. Ten byl hrozně milý, byl tam krásný vánoční stromeček, zpívalo se spousta koled a pan kuchař udělal bramborový salát, řízečky a i nějaké cukroví. Rohlíčky byly otřesné (ale kdo ví, jaké přísady se tady dají sehnat, takže nekritizuju práci pana kuchaře, ale jen ty rohlíčky :D ), zato pusinky byly skoro jako od maminky :3 bylo to fajn. Na Šindžuku jsem se pak našla i s kamarádkou, obsadily společně Kjódó a bylo fajn.

Sobota 12. 12.

Vypustila jsem kamarádku do víru Tokia a sama se flákala, dokud nebyl čas vyrazit na trénink. Tam se konečně po sto letech objevil můj oblíbený japonský senpai, co se mu nedávno narodil syn, akorát jsem nějak nevychytala ty džigeika a už jsem ho neodchytila, snad příště :(
Večer jsem se zoufale pokoušela napsat alespoň kus slohovky, ale prostě nejsou nápady, hrůza! A zítra jdu na kabuki :3 to je prosím japonské divadlo :3 takový ten typ, kde se hezky spinká. Škoda, že tu nemám svůj polštářek s králíčkem, vzala bych ho s sebou O:)

Žádné komentáře:

Okomentovat