Ne, vážně, jaktože tu nic nepřibylo od úterka, co jsem to vlastně dělala? :D (Už vím, čím to je. Celý svůj deníček píšu do zpráv jednomu senpajovi a tady už se nic nedostane O:) )
Aha, středa. (Teď jsem málem prozradila státní tajemství o jednom senpajovi o_O pšššt) ...mám takový pocit, že jsem šla na trénink O:)
Ve čtvrtek mi přišel email, že jestli pošlu svůj report z mého půlročního studia, aby si to otiskli do Gakušúinského časopisu :) Kouknu na deadline a je to právě čtvrtek, tak jsem si řekla, co se dá dělat, sedla jsem, napsala report, našla pár použitelných fotek a poslala. Přišla mi odpověď, že jsem nejlepší a ...tedy, že je to pěkné a že fotka z gaššuku (kendó soustředění v listopadu) je naprosto suprová. A tak, když už jsem byla v tom psaní, sepsala jsem ještě své dojmy z návštěvy barvírny látek na kimona. To jsem ještě neposlala O:)
Taky jsem měla v plánu konečně napsat i to závěrečné kansó...ehm, dojmy ze studia tady, ale stále to není O:) Řešila jsem totiž legrační věc, a to, že se mi motá hlava. Málo piju? Tím to není. Nízký tlak? To určitě ne, hlava se mi motala i při tréninku :D
Aby se neřeklo, vyrazila jsem si ve čtvrtek na chvíli na Haradžuku, což je tokijské centrum módy o_O Mně tam stačila jen jedna ulice, Takešita dóri, taková středně dlouhá ulička, kde je jedno několikapatrové Daisó (obchod, kde mají všecko za 100 jenů + daň :P), minimálně pět palačinkáren (myslím ti obrovské palačinky, do kterých nacpou šlehačku a ovoce a zabalí to do kornoutu), no a zbytek jsem obchody s oblečením :D ...něco jsem obešla okolo, něco obešla uvnitř, byla tam hrozná spousta lidí a hlavně turistů (a já nesnáším turisty :D ...to je samozřejmě nadsázka :) ), tak jsem to tam moc dlouho nevydržela.
V pátek se mi hlavička motala i v sedě, tak jsem psala SOS zprávu mému online lékaři (společnost Nejlepší tetička s. r. o.), který (nic míň od něj neočekávám) okamžitě vyhodnotil můj zdravotní stav jako "blbě ležela a teď má porouchanou páteř" (to už diagnóza mými slovy O:) )...chtěla jsem v pátek výletit, ale stejně pršelo, tak mi ani nebylo líto, že se motám v pokojíčku a snažím se páteř sama napravit. K večeru (hahaha, venku je zima, tma a prší, kdo by tam lozil) jsem se stejně vydala na procházku. Byla to otázka života a smrti! (Jo, donesla sis ušišťoury a prášek na praní. Jo a čokoládu. Nech mě hádat, které z těch věcí jsi potřebovala!)
Sobota je dneska, zpoždění dohnáno!
Měla jsem sraz s kamarádkou Reiko. Ona měla dneska poslední část žádosti o zahraniční studium, pohovor. Doufám, že jí to vyjde a přijede do Olomouce. Šly jsme spolu na karaoke, byla to jen hodinka a půl, ale ... karaoke je super. A když na něj jdete se super lidmi, stává se to na chvíli nejlepší věcí na světě O:)
Já už od začátku pobytu tady chtěla do hasičského muzea, co je na Jocuji, tak jsem tam dnes vytáhla Reiko (i když trochu ona mě :) ). Vstup je tam zadarmo, mají tam 3 helikoptéry a do 2 se může vlézt, taky se může vlézt do auta a zapnout sirény, mají tam staré hasičské vozy, nablýskané a obrovské jak autobus :3 staré hasičské uniformy i ty dnešní... i když nemáte žádnou motivaci koukat na cokoliv s hasiči (já mám, já mám, já máám... jo, my víme, prosimtěužmlč), tak doporučuji :)
Pak jsme ještě zašly na jídlo, jelikož jsme ani jedna ještě neměla oběd. Reiko mi dala dárečky (ona je prostě úžasná) a vypustila mě na trénink, který jsem stihla úplně akorát. (Ještě mě ve dveřích zastavil sensei a povídá, jaký to mám zápal pro věc, že jsem tu tak brzy :D ). Měla bych trochu dopilovat tu šestou a sedmou katu, zatím je dělám jen stylem "cože to je teď aha nějak takhle eeeeh no skoro to vyšlo omlouvám se jo krok zpátky a teď se nevinně usměj a doufej, že to neviděl Ozawa sensei, no dobře no, to bychom měli".
Po tréninku se zase pil čajíček (Ozawa sensei mě učil vařit čaj. Bylo to zábava.) a taky nějaký alkohol, protože prostě... to jsou kendisti, banda alkoholiků, hrůza! :D (Já nepiju, teda piju jen čaj a baštím jim všecko sladké, co mi podstrčí :))
Pak jsem si nezapomněla vyslechnout od pár senpajů a sensejů, že jsem šikovná (musím si to zapsat, masíruje mi to moje ego a je to příjemná věc). Mihori-senpaje jsem dnes konečně uhnala na džigeiko O:), tak mi zase opravoval kamae (já za to nemůžu, už jsem se tak narodila -_-) (kamae je základní postoj, mně ujíždějí ruce ze středu doprava, protože mám levé rameno posazené víc vepředu než pravé, takže já si myslím, že držím střed, a přitom držím...pravou půlku :D) no a krom toho mě učil správné taiatari, takže se těšte, až se vrátím, budu beránkovat :3
Takže taaaak :3
sobota 30. ledna 2016
úterý 26. ledna 2016
Já nechápu, kam ty dny mizí o_O
V sobotu jsem šla na keiko.
V neděli jsem šla na keiko. A na mši.
V pondělí jsem šla na keiko.
Ale dělala jsem i jiné věci. Tak poslyšte :3
V sobotu jsme měli exkurzi do výrobny látek na kimona. Jako kdybyste z Tokia na chvíli odešli na venkov, tradiční japonský domek :3 a byla hrozná zima o_O
Nejdřív nám pán vykládal, jak se ta kimona dělají. Že jsou dva druhy a oni dělají ty, co se barví a jedině tahle kimona se smí používat na čajové obřady. Že se vyrobí pruh látky 13 metrů x 36 centimetrů, který se pak poskládá na kimono. Že se vzory nakreslí konturou, nabarví, zakryjou konturou, nabarví se celé kimono, pak se to celé nechá v páře a pak přepere ve vodě a vůbec, hned bych tam šla na brigádu, jen ne v takové zimě, no tak zatopte si tam :D
Pak jsme si sami zkoušeli něco z barvení - vlastně jsme jen přes šablonu nanášeli tu konturu, která se pak sloupne a nechá po sobě spoustu maličkých kytiček. A bylo to super.
Já pak mazala rovnou na keiko, kde bylo hrozně málo lidí a sensejové se mě zoufale snaží naučit men-uči O:) To je furt - kikentaiiči, lokty k sobě, velký nápřah a dělej ho rovně, při seku nejdřív dolů lokty... ach, sensejové o_O ale snažím se! :D
A včera bylo pondělí, to jsem mazala do školy, protože mi to řekli, že se stavit mám... tak jsem se byla podívat na svůj manten (plný počet bodů) z jednoho testu (ne, z těch ostatních opravdu manten nebude :P), pančelka byla tak ráda, že mi k tomu přidala i balíček bonbónů. Nestěžuju si.
Dneska je úterý a já se flákám.
Teda... dělám plány :P zkouším napsat alespoň pár emailů či zpráv.
Už chci domů :D
V neděli jsem šla na keiko. A na mši.
V pondělí jsem šla na keiko.
Ale dělala jsem i jiné věci. Tak poslyšte :3
V sobotu jsme měli exkurzi do výrobny látek na kimona. Jako kdybyste z Tokia na chvíli odešli na venkov, tradiční japonský domek :3 a byla hrozná zima o_O
Nejdřív nám pán vykládal, jak se ta kimona dělají. Že jsou dva druhy a oni dělají ty, co se barví a jedině tahle kimona se smí používat na čajové obřady. Že se vyrobí pruh látky 13 metrů x 36 centimetrů, který se pak poskládá na kimono. Že se vzory nakreslí konturou, nabarví, zakryjou konturou, nabarví se celé kimono, pak se to celé nechá v páře a pak přepere ve vodě a vůbec, hned bych tam šla na brigádu, jen ne v takové zimě, no tak zatopte si tam :D
Pak jsme si sami zkoušeli něco z barvení - vlastně jsme jen přes šablonu nanášeli tu konturu, která se pak sloupne a nechá po sobě spoustu maličkých kytiček. A bylo to super.
Já pak mazala rovnou na keiko, kde bylo hrozně málo lidí a sensejové se mě zoufale snaží naučit men-uči O:) To je furt - kikentaiiči, lokty k sobě, velký nápřah a dělej ho rovně, při seku nejdřív dolů lokty... ach, sensejové o_O ale snažím se! :D
A včera bylo pondělí, to jsem mazala do školy, protože mi to řekli, že se stavit mám... tak jsem se byla podívat na svůj manten (plný počet bodů) z jednoho testu (ne, z těch ostatních opravdu manten nebude :P), pančelka byla tak ráda, že mi k tomu přidala i balíček bonbónů. Nestěžuju si.
Dneska je úterý a já se flákám.
Teda... dělám plány :P zkouším napsat alespoň pár emailů či zpráv.
Už chci domů :D
pátek 22. ledna 2016
Když jde Miri na vandr
Dopadne to všelijak :D
Je pátek 22. ledna. Ve čtvrtek večer jsem si pilně zaplétala copánky po celé hlavě, protože... to nemusíte vědět, ale měla jsem k tomu jeden dobrý důvod (a tisíce špatných).
Plán byl vykutálet se tak po deváté, zajet se podívat na kytičky, pak se stavit do školy... no...
Bylo deset a já rozpletla poslední copánek :D a zjistila, že ani vlnité vlasy mi nepomůžou k mému vysněnému účesu, tak jsem to všechno zabalila do obvyklé formy a vyrazila po jedenácté :D
Stavila jsem se ve škole na oběd a protože bych musela čekat hodinu, než by někdo byl v centru, zase jsem odešla. Jsem to ale drzá.
A vyjela jsem na Ueno. Je to dvacet minut vlakem z Takadanobaby (možná tam jezdí i jiný spoj! Ale já jsem věrná Jamanote lince :D), pěkná štreka o_O zašla jsem se podívat na kytičky (naštěstí k muzeu jsou na každém rohu nějaké šipečky, před nádražím mapa jak kráva a ještě okolo pobíhají postarší Japonci, co mluví anglicky a rádi navigují a rozdávají mapy. Jsou hrozně milí, chtěla jsem s nimi pokecat, ale čas mě tlačil O:) ).
Dostali jsme totiž ve škole vstupenky na výstavu ikebany, a jelikož to zítra končí, tak jsem se hecla a vyrazila tam. Stálo to za to. Každá ikebana byla hrozně krásná a já nevěděla, kdy přestat fotit :D nejradši bych se tam procházela pořád dokola :D
Ještě jsem prosmejčila muzejní obchůdek a ulovila dva dárečky, těšte se a hádejte, kdo je dostane :D jsou děsně japonské a možná i děsné samy o sobě, ale já neodolala :3
Z muzea jsem kupodivu trefila na první pokus do mého oblíbeného kendó obchodu. Udělala jsem jim pořádný kšeft O:) a pak jsem na chudáka kluka za pokladnou začala mluvit něco o posílání šinajů a on mi daroval krabici, ve které to můžu poslat <3 <3 <3
Celou cestu a vůbec celý zbytek dne jsem rozdávala úsměvy na všechny strany jen proto, že jsem dostala KRABICI. A pak, že jsem náročná :P
Z Uena jsem si udělala zastávku na Takadanobabě, kde je blízko nádraží Book Off. Mám takový pocit že ve všech BookOffech mají stejný výběr knih :P
Ale prošmejdila jsem jim i CD a mám teda dvě cédéčka od paní, kterou chci zneužít na diplomku (ha ha hááá....víte co, jdu si skočit... -_-) a jedno od YUI, protože YUI O:).
A aby se neřeklo, šla jsem ještě navštívit doposud nenavštívený 100en obchod u nádraží, ukradla jim něco od Kumamona, protože Kumamon O:) a bonbóny pro ty mlsouny doma :) jo, mám je pro vás! :P
A cestou domů jsem ještě ukradla dva pytlíky mandarinek. Protože mandarinky!
Zítra jdu na výlet se školou. Budeme vyrábět látky, říkali. :3
:3 Mám krabici. Heč.
Je pátek 22. ledna. Ve čtvrtek večer jsem si pilně zaplétala copánky po celé hlavě, protože... to nemusíte vědět, ale měla jsem k tomu jeden dobrý důvod (a tisíce špatných).
Plán byl vykutálet se tak po deváté, zajet se podívat na kytičky, pak se stavit do školy... no...
Bylo deset a já rozpletla poslední copánek :D a zjistila, že ani vlnité vlasy mi nepomůžou k mému vysněnému účesu, tak jsem to všechno zabalila do obvyklé formy a vyrazila po jedenácté :D
Stavila jsem se ve škole na oběd a protože bych musela čekat hodinu, než by někdo byl v centru, zase jsem odešla. Jsem to ale drzá.
A vyjela jsem na Ueno. Je to dvacet minut vlakem z Takadanobaby (možná tam jezdí i jiný spoj! Ale já jsem věrná Jamanote lince :D), pěkná štreka o_O zašla jsem se podívat na kytičky (naštěstí k muzeu jsou na každém rohu nějaké šipečky, před nádražím mapa jak kráva a ještě okolo pobíhají postarší Japonci, co mluví anglicky a rádi navigují a rozdávají mapy. Jsou hrozně milí, chtěla jsem s nimi pokecat, ale čas mě tlačil O:) ).
Dostali jsme totiž ve škole vstupenky na výstavu ikebany, a jelikož to zítra končí, tak jsem se hecla a vyrazila tam. Stálo to za to. Každá ikebana byla hrozně krásná a já nevěděla, kdy přestat fotit :D nejradši bych se tam procházela pořád dokola :D
Ještě jsem prosmejčila muzejní obchůdek a ulovila dva dárečky, těšte se a hádejte, kdo je dostane :D jsou děsně japonské a možná i děsné samy o sobě, ale já neodolala :3
Z muzea jsem kupodivu trefila na první pokus do mého oblíbeného kendó obchodu. Udělala jsem jim pořádný kšeft O:) a pak jsem na chudáka kluka za pokladnou začala mluvit něco o posílání šinajů a on mi daroval krabici, ve které to můžu poslat <3 <3 <3
Celou cestu a vůbec celý zbytek dne jsem rozdávala úsměvy na všechny strany jen proto, že jsem dostala KRABICI. A pak, že jsem náročná :P
Z Uena jsem si udělala zastávku na Takadanobabě, kde je blízko nádraží Book Off. Mám takový pocit že ve všech BookOffech mají stejný výběr knih :P
Ale prošmejdila jsem jim i CD a mám teda dvě cédéčka od paní, kterou chci zneužít na diplomku (ha ha hááá....víte co, jdu si skočit... -_-) a jedno od YUI, protože YUI O:).
A aby se neřeklo, šla jsem ještě navštívit doposud nenavštívený 100en obchod u nádraží, ukradla jim něco od Kumamona, protože Kumamon O:) a bonbóny pro ty mlsouny doma :) jo, mám je pro vás! :P
A cestou domů jsem ještě ukradla dva pytlíky mandarinek. Protože mandarinky!
Zítra jdu na výlet se školou. Budeme vyrábět látky, říkali. :3
:3 Mám krabici. Heč.
čtvrtek 21. ledna 2016
Co jsem dělala ve středu
Byla středa 20. ledna. Všechno nejlepší k svátku, Sebastiáne!
Vypravila jsem se na své poslední vyučování semestru, na hodinu kaligrafie. O výsledcích testu naštěstí nepadlo ani slovo, protože bych to ani vědět nechtěla. Ale nám dvěma zahraničním studentkám, co jsme tam chodily, dala pančelka dárek. Vlastnoručně nám napsala krásnou haiku od Macuo Bašóa, je to na krásném zdobeném papíře a dá se to i poslat jako pohlednice (ani mě nenapadne :D ). Dala nám na výběr ze čtyř verzí papíru, tak jsem si vybrala....ten nejhezčí :3 :D
Ještě jsme si nakreslili poslední čmáranici O:), pančelka se mi pak doznala, že jsem zřejmě nejšikovnější studentka z řad zahraničních studentů, co tam kdy měla. Naše vztahy by vydaly na celou knihu (Nesnáší mě! Miluje mě! :D )
Přejedla jsem se ve školní jídelně o_O
A pak šla odevzdat učebnici z kaligrafie a náčiní na kreslení do centra, ať už to mám z krku :)
Večer pak na trénink, kde jsem zjistila, že mi byl zkonfiskován šinaj, co jsem si v neděli krásně opravila. Se šinajem zmizel i můj krásný cubadome s vážkama. Cubu jsem získala zpátky, visela na cizím šinaji (vysvětlete o_O). Jako náhradu jsem sice dostala zbrusu nový šinaj, ale je to 38 a nemám na to cubu ani cubadome, jelikož má tlustší rukojeť. Já snad zítra pojedu na Šibuju. No, asi ano -_-
Pořád a stále dokola mi opravují totéž... nějak mě to nebaví... protože to nechápu -_- ale ještěže mají takovou svatou trpělivost :)
Po tréninku jsem od Ozawa-senseje dostala kendó deníček s razítkem, že mám drsňácké první kjú. A ještě jsme popili čajíček a nacpali do mě spoustu Hello Kitty bonbónků, protože jsem nechtěla pivo :D
No a dneska je čtvrtek a já se flákám. Stoprocentně se flákám. Koukla jsem na Malého prince (film), skoro celý ho probrečela O:) no a je na čase začít spřádat plány :) co budu dělat v dalších dnech. Něco mě nemine a něco nesmím minout já, tak nepromrhat ani den už :)
Vypravila jsem se na své poslední vyučování semestru, na hodinu kaligrafie. O výsledcích testu naštěstí nepadlo ani slovo, protože bych to ani vědět nechtěla. Ale nám dvěma zahraničním studentkám, co jsme tam chodily, dala pančelka dárek. Vlastnoručně nám napsala krásnou haiku od Macuo Bašóa, je to na krásném zdobeném papíře a dá se to i poslat jako pohlednice (ani mě nenapadne :D ). Dala nám na výběr ze čtyř verzí papíru, tak jsem si vybrala....ten nejhezčí :3 :D
Ještě jsme si nakreslili poslední čmáranici O:), pančelka se mi pak doznala, že jsem zřejmě nejšikovnější studentka z řad zahraničních studentů, co tam kdy měla. Naše vztahy by vydaly na celou knihu (Nesnáší mě! Miluje mě! :D )
Přejedla jsem se ve školní jídelně o_O
A pak šla odevzdat učebnici z kaligrafie a náčiní na kreslení do centra, ať už to mám z krku :)
Večer pak na trénink, kde jsem zjistila, že mi byl zkonfiskován šinaj, co jsem si v neděli krásně opravila. Se šinajem zmizel i můj krásný cubadome s vážkama. Cubu jsem získala zpátky, visela na cizím šinaji (vysvětlete o_O). Jako náhradu jsem sice dostala zbrusu nový šinaj, ale je to 38 a nemám na to cubu ani cubadome, jelikož má tlustší rukojeť. Já snad zítra pojedu na Šibuju. No, asi ano -_-
Pořád a stále dokola mi opravují totéž... nějak mě to nebaví... protože to nechápu -_- ale ještěže mají takovou svatou trpělivost :)
Po tréninku jsem od Ozawa-senseje dostala kendó deníček s razítkem, že mám drsňácké první kjú. A ještě jsme popili čajíček a nacpali do mě spoustu Hello Kitty bonbónků, protože jsem nechtěla pivo :D
No a dneska je čtvrtek a já se flákám. Stoprocentně se flákám. Koukla jsem na Malého prince (film), skoro celý ho probrečela O:) no a je na čase začít spřádat plány :) co budu dělat v dalších dnech. Něco mě nemine a něco nesmím minout já, tak nepromrhat ani den už :)
úterý 19. ledna 2016
Přežila jsem.
Takže, zaprvé: Vše nejlepší do roku 2016!
Kdo nezlobil, dostal ode mě pohled :3
Co se dělo, co se dělo?
Inu, konec i začátek roku jsem strávila tím, že jsem si hrála na hikikomori. To je takový japonský fenomén, kdy člověk odmítá vylézt ze svého pokoje/bytu/domu. Mně stejně nebylo dobře, zhubla jsem pár kilo, heč :P (vlastně to vůbec není dobře :D ) a trochu se učila na zkoušky.
Ano, zkoušky.
Vyučování začalo 8. ledna (pátek), pančelka nám přidala spoustu věcí, co bude na testu. Jo taky se musím pochlubit, co se mi povedlo. Pečlivě jsem se naučila znaky z lekce 10, přijdu do školy a spolužák povídá: Tak jak umíš lekci 9?
Normálně učením strávím tak dvě tři hodiny, protože u toho stihnu spoustu dalších blbostí. Lekci 9 jsem sfoukla za půl hodiny, 15 minut si opakovala a napsala testík na plný počet bodů. Na rozdíl od spolužáka, cha cha.
No, v pondělí byl státní svátek, den dospělosti, všichni, co mají letos 20 let, tak slavili :)
V úterý jsme měli hodinu a koukali na zbytek seriálu o klukovi, který musí projít zkouškama ze společenské etikety, mravů a vůbec, aby dostal kartičku, že je dospělý. Prošel všemi útrapami a ke konci ho zabásli znovu, že nemá kartičku, že je muž :D Chudák.
Ve středu jsme psali test z historie šodó. No, fandím si tak na polovinu a to nebude stačit, ale kašlat na to O:) zítra uvidíme, co bude.
Ve čtvrtek byl test z obchodní japonštiny, zdvořilostních frází a správných mravů. Byla jsem našprtaná jako nikdy, takže vyplňovat papíry mi šlo velmi rychle a snadno. Horší to bylo s tím obchodním dopisem, co jsme dostali na vyplnění, jelikož to nikdo nečekal, že ten bude taky :D ale protože se to nedařilo nikomu, pančelka přivřela oči. Čtěte: Zavřela oči, převázala je šátkem, zavřela se do komory a pro jistotu tam zalezla za sklenice s marmeládou. Višňovou.
V pátek byl test za celý semestr. Byla jsem našprtaná jak nikdy, takže z první části na slovíčka, znaky, nějakou tu gramatiku apod. jsem nasbírala 99/100. U jedné otázky jsem přehlídla druhou část :)
Druhá část bylo čtení. Asi 5 neznámých článků se spoustou úkolů k tomu a 50 minut na to. Články byly odporné a času málo. Vůbec jsem to nezvládla a zbytek zkoušky probrečela :P (pančelka měla jistě radost :D ). Poslední část byla krátká diskuze o jednom z článků a následně napsat nějaké to vyjádření k tomu. Jen si teď držím všechny palce, aby mi to nějak prošlo o_O
O víkendu jsem kendovala, jak jinak :)
V pondělí byla poslední ikebana a tu moji pochválila, že je to roztomilé :3
A dneska, v úterý 19. 1., jsme psali poslední test. Bylo to na poslech a já vyletěla hned na začátku, jelikož mi nedošlo, že si mám otevřít oba sešity papírů :D
No, no... pančelko, smilujte se nade mnou, potřebuju kredity. To je heslo dnešního dne. Ale vážně jsem se snažila. Což ostatně dělám vždycky :P
No a dnes večer je zápis předmětů, tak doufám, že se mi (a mému zápisovému rytíři) podaří všechno zapsat a nebude se mi to moc krýt. Zn. zoufale potřebuju kredity.
Myslím, že budu každý den od rána do večera ve škole o_O
Předpokládám, že si nemůžu zapsat předměty, které už jsem absolvovala, co? Velmi by mi to zjednodušilo život :D
No, tak zítra mám poslední hodinu kaligrafie a poslední vyučování vůbec.
Čeká mě pak spousta věcí: zrušit účet v bance, odevzdat kartičku zdravotního pojištění nebo-co-to-je na úřadě v Setagaje (to je "okres"?, kde bydlím), napsat dvě slohovky v duchu "jak se mi líbilo na Gakušúinu bylo to tu super určitě přijeďte" no a pomalu začít balit.
Jo a taky včera (v pondělí) trošičku sněžilo. Znamenalo to jednak, že jsem konečně použila svoje kozačky (jednou a zřejmě naposledy :D ), jednak, že to nebyl sníh, ale břečka, která klouzala....že vlaky měly do jednoho zpoždění a do jednoho byly narvané, protože některé spoje vůbec nejely... a tak :) Bylo to moc milé pondělí :D
Kdo nezlobil, dostal ode mě pohled :3
Co se dělo, co se dělo?
Inu, konec i začátek roku jsem strávila tím, že jsem si hrála na hikikomori. To je takový japonský fenomén, kdy člověk odmítá vylézt ze svého pokoje/bytu/domu. Mně stejně nebylo dobře, zhubla jsem pár kilo, heč :P (vlastně to vůbec není dobře :D ) a trochu se učila na zkoušky.
Ano, zkoušky.
Vyučování začalo 8. ledna (pátek), pančelka nám přidala spoustu věcí, co bude na testu. Jo taky se musím pochlubit, co se mi povedlo. Pečlivě jsem se naučila znaky z lekce 10, přijdu do školy a spolužák povídá: Tak jak umíš lekci 9?
Normálně učením strávím tak dvě tři hodiny, protože u toho stihnu spoustu dalších blbostí. Lekci 9 jsem sfoukla za půl hodiny, 15 minut si opakovala a napsala testík na plný počet bodů. Na rozdíl od spolužáka, cha cha.
No, v pondělí byl státní svátek, den dospělosti, všichni, co mají letos 20 let, tak slavili :)
V úterý jsme měli hodinu a koukali na zbytek seriálu o klukovi, který musí projít zkouškama ze společenské etikety, mravů a vůbec, aby dostal kartičku, že je dospělý. Prošel všemi útrapami a ke konci ho zabásli znovu, že nemá kartičku, že je muž :D Chudák.
Ve středu jsme psali test z historie šodó. No, fandím si tak na polovinu a to nebude stačit, ale kašlat na to O:) zítra uvidíme, co bude.
Ve čtvrtek byl test z obchodní japonštiny, zdvořilostních frází a správných mravů. Byla jsem našprtaná jako nikdy, takže vyplňovat papíry mi šlo velmi rychle a snadno. Horší to bylo s tím obchodním dopisem, co jsme dostali na vyplnění, jelikož to nikdo nečekal, že ten bude taky :D ale protože se to nedařilo nikomu, pančelka přivřela oči. Čtěte: Zavřela oči, převázala je šátkem, zavřela se do komory a pro jistotu tam zalezla za sklenice s marmeládou. Višňovou.
V pátek byl test za celý semestr. Byla jsem našprtaná jak nikdy, takže z první části na slovíčka, znaky, nějakou tu gramatiku apod. jsem nasbírala 99/100. U jedné otázky jsem přehlídla druhou část :)
Druhá část bylo čtení. Asi 5 neznámých článků se spoustou úkolů k tomu a 50 minut na to. Články byly odporné a času málo. Vůbec jsem to nezvládla a zbytek zkoušky probrečela :P (pančelka měla jistě radost :D ). Poslední část byla krátká diskuze o jednom z článků a následně napsat nějaké to vyjádření k tomu. Jen si teď držím všechny palce, aby mi to nějak prošlo o_O
O víkendu jsem kendovala, jak jinak :)
V pondělí byla poslední ikebana a tu moji pochválila, že je to roztomilé :3
A dneska, v úterý 19. 1., jsme psali poslední test. Bylo to na poslech a já vyletěla hned na začátku, jelikož mi nedošlo, že si mám otevřít oba sešity papírů :D
No, no... pančelko, smilujte se nade mnou, potřebuju kredity. To je heslo dnešního dne. Ale vážně jsem se snažila. Což ostatně dělám vždycky :P
No a dnes večer je zápis předmětů, tak doufám, že se mi (a mému zápisovému rytíři) podaří všechno zapsat a nebude se mi to moc krýt. Zn. zoufale potřebuju kredity.
Myslím, že budu každý den od rána do večera ve škole o_O
Předpokládám, že si nemůžu zapsat předměty, které už jsem absolvovala, co? Velmi by mi to zjednodušilo život :D
No, tak zítra mám poslední hodinu kaligrafie a poslední vyučování vůbec.
Čeká mě pak spousta věcí: zrušit účet v bance, odevzdat kartičku zdravotního pojištění nebo-co-to-je na úřadě v Setagaje (to je "okres"?, kde bydlím), napsat dvě slohovky v duchu "jak se mi líbilo na Gakušúinu bylo to tu super určitě přijeďte" no a pomalu začít balit.
Jo a taky včera (v pondělí) trošičku sněžilo. Znamenalo to jednak, že jsem konečně použila svoje kozačky (jednou a zřejmě naposledy :D ), jednak, že to nebyl sníh, ale břečka, která klouzala....že vlaky měly do jednoho zpoždění a do jednoho byly narvané, protože některé spoje vůbec nejely... a tak :) Bylo to moc milé pondělí :D
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)